• Es ist soweit! Nach einem Monat voller harter Arbeit und viel Kochen und Rezepte ausprobieren, …
  • Am Wochenende haben wir wieder Mal ein neues Restaurant getestet, und zwar das Krazy Kitchen …
  • Wie ihr schon wahrscheinlich mitbekommen konntet, gehört Berlin zu meinen absoluten Lieblingsstädten in …
  • Letztes Wochenende durften wir bei Velani speisen und heute gibt es wieder eine kleine Review …
  • Da ich über den Sommer nicht so aktiv war hier am Blog, dachte ich mir, …
  • mein Jahresrückblick 2019

    Zwar schreiben wir schon die zweite Woche im Januar, aber ich will euch trotzdem nicht meinen Jahresrückblick vorenthalten. Ich will nicht sagen, dass 2019 das Jahr meines Lebens war und das erwarte ich auch nicht von 2020. Aber was 2019 war, ist definitiv ein Jahr voller Veränderungen, Up and Downs und vieles des Guten. Ich habe sehr viel erlebt, bin viel gereist und habe oft meine Grenze verlassen, was dazu geführt hat, dass ich mich weiterentwickelt habe und erwachsener geworden bin. Nicht umsonst bin ich dieses Jahr auch offiziell erwachsen geworden. Meine Highlights und auch die Nicht-Highlights des Jahres würde ich heute gerne mit euch teilen.

    // Sice dnes píšeme už druhý týden v lednu, ale já vás stejně nechci připravit o moji review roku 2019. Nechci říkat, že by byl minulý rok můk rok a to ani nečekám od 2020. Ale co byl 2019, je definitivně rok plný změn, up and downs a i hodně dobrého. Hodně jsem toho zažila, hodně jsem cestovala a opustila jsem své hranice a dospěla. Ne nadarmo mě tento rok taky bylo 18, nebo ne? O moje highlighty a ne-highlighty roku bych se s vámi dneska chtěla podělit. 

    JANUAR

    Zurück aus New York. Und ab in die Depression. Ich hatte gerade die Reise meines Lebens hinter mir und habe meinen Traum erfüllt und auf einmal lande ich zurück in der Realität. Zuerst musste ich lange (etwa eine Woche) mit dem Jetlag kämpfen und dann hat auch schon wieder die Schule angefangen… Nicht gerade ein guter Start, aber ich habe langen von meinen Erlebnissen gelebt und überlebt. Mit der Zeit habe ich dann auch wieder ziemlich schnell zurück in meine Routine zurückgefunden und war wieder ganz die Alte: Schule, Sport, Arbeiten, …

    LEDEN

    Zpátky z New Yorku. A hurá do deprese. Právě jsem měla za sebou cestu svého života a splnila si svůj sen a najednou jsem zpět ve skutečnosti. Nejdřív jsem musela bojovat s jet lagem (asi týden) a pak zase začala škola … Ne úplně dobrý začátek, ale dlouho jsem žila ze svých vzpomínek a přežívala. Postupem času jsem rychle našla cestu zpět do své rutiny a byla jsem opět za stará: škola, sport, práce, …

    FEBRUAR

    Sport und gesunde Ernährung an erster Stelle. Hier hat meine ganze Fitness-Reise begonnen. Ich habe mich entschieden, dass es an der Zeit für eine Veränderung war. Schluss mit Laufen und Cardio und stattdessen habe ich mit Krafttraining angefangen. Ich habe mir ein Programm von Natasa Oceane gekauft und habe meine Kalorien gezählt, mit dem Ziel, auf 2000 kcal am Tag zu kommen. Das Ganze hat am Anfang eher dazu geführt, dass ich noch mehr abgenommen habe, aber wenn ich mich damals nicht zu dieser Veränderung entschieden hätte, wäre ich heute nicht dort, wo ich bin. Ich bin noch lange nicht gesund und immer noch sportsüchtig und ein Kontroll-Freak, aber ich bin stärker, muskulöser und einen Schritt weiter in die richtige Richtung. 

    ÚNOR

    Sport a zdravé stravování byli na prvním místě. Tímto začala moje fitness cesta. Rozhodla jsem se, že je čas na změnu. Žádné další běhání a kardio a místo toho jsem začala se silovým tréninkem. Koupila jsem si program od Natacha Oceane a počítala jsem si kalorie s cílem přijít na 2000 kcal denně. Celá věc vedla na začátku k tomu, že jsem spíš zhubla, ale kdybych se tenkrát pro tuhle změnu nerozhodla, nebyla bych dnes tam, kde jsem. Nejsem zdaleka zdravá a stále jsem závislá na sportu a musím mít všechno pod kontrolou, ale jsem silnější, svalnatější a o krok dále správným směrem.

    MÄRZ

    In Wien fing der Frühling an und ich wollte es, so gut es ging genießen, habe aber weiter meine Routine durchgezogen, habe an meinem Plan festgehalten, habe gearbeitet, gelernt und die Wochenenden zuhause verbracht. Teilweise war es ein schwerer Monat, weil es mir psychisch nicht gut ging, ich habe mir viel Stress wegen der Schule gemacht, habe oft gefehlt und geweint. 

    BŘEZEN

    Ve Vídni začalo jaro a chtěla jsem si ho užít, ale pokračoval jsem ve své rutině, držela se mého plánu, pracovala, studovala a trávila víkendy doma. Částečně to byl těžký měsíc, protože jsem se psychicky necítila dobře, kvůli škole jsem byla hodně vystresovaná, často jsem chyběla a byla na dně.

    APRIL

    Zwei Wochen Berlin. Da es mir die Wochen davor so schlecht ging, habe ich mich für die Osterferien entschieden, für fast 2 Wochen nach Berlin zu fahren und dort bei meiner Freundin Johanna zu bleiben. Ich habe nur trainiert, mir Zeit für mich genommen, habe Zeit mit meiner Freundin verbracht, habe viel gelesen, gut gegessen und dann ist für ein paar Tage meine Mama nachgekommen, mit der ich die letzten Tage dort genossen habe. Das Wetter war fast schon wie im Sommer und habe mir draußen ein Plätzchen gesucht, habe mein Buch gelesen, mich weitergebildet und dabei einen Hafermilch Cappuccino geschlürft. Ich bin wieder zurück zu mir gekommen, habe mehr auf meine Bedürfnisse gehört und ließ es mir richtig gut gehen. 

    DUBEN

    Dva týdny v Berlíně. Jelikož jsem se předešlé týdny necítila dobře, tak jsem se rozhodla jet na Velikonoce na téměř 2 týdny do Berlína a zůstat tam se svou kamarádkou Johannou. Jen jsem trénovala, vzala si čas na sebe, trávila čas se svou přítelkyní, hodně jsem četla, dobře jedla a pak přijela moje mamka na pár dní, s kterou jsem si užila posledních pár dní. Počasí bylo skoro jako v létě a já jsem si našla místo venku, četla jsem si knihu, vzdělávala se a usrkávala cappuccino s ovesným mlékem. Vrátila jsem se k sobě, poslouchal víc svoje potřeby a hned jsem se cítila mnohem líp.

    MAI

    Zurück in Wien, war fast schon Sommer und ich war endlich wieder glücklicher. Die Zeit in Berlin hat mir richtig gut getan und ich habe nur die Sekunden bis Juni gezählt, habe aber gleichzeitig den Mai genossen. Ich war bei ein paar coolen Events dabei, war viel mit meiner Mama unterwegs, viel in Wien und viel zuhause. Ich war motiviert, die letzten Tests und Prüfungen hinter mich zu bringen und habe deshalb viel gelernt und die Wochenenden zuhause verbracht. 

    KVĚTEN

    Zpět ve Vídni bylo skoro léto a já jsem byla konečně zase šťastnější. Čas v Berlíně byl pro mě opravdu dobrý a já jsem už počítala jen sekundy do června, ale zároveň si chtěla užít květen. Byla jsem na několika skvělých akcích, hodně jsem trávila čas s mamkou, hodně jsem byla ve Vídni a hodně doma. Byla jsem motivovaná absolvovat poslední testy a zkoušky, tak jsem se hodně učila a byla doma.

    JUNI

    Ein Monat voller Erlebnisse in Stockholm. Die Zeit ist gekommen. Das Highlight des Jahres, auf das ich ein halbes jähr hingefiebert habe, stand an und ich konnte es kaum erwarten. Es erwartete mich ein Auslandspraktikum in Schweden für ein ganzes Monat und dafür durfte ich auch früher das Schuljahr beenden, was es noch besser machte. Ich bin komplett überfordert angekommen und sofort musste ich alles sehen, machen und unternehmen und ich habe es von der ersten Sekunden an geliebt. Ich bin dort selbständig, selbstbewusst, verantwortlich für mich und alles um mich und erwachsen geworden. Ich bin für diese Möglichkeit bis heute unglaublich dankbar und lebe immer noch aus meinen Erlebnissen von diesem Monat. 

    Der Eintrag aus meinem Journal: 

    Das erste Mal auf einem Festival (und das alleine), getanzt, gesungen bis Mitternacht und alle meine liebste Sänger gesehen. Ein Tag auf dem Midsommerfest, Blumenkränze gebastelt, Tiere gestreichelt und Volksmusik gehört. Das erste Mal mit einem E-Roller durch Stockholm gefahren und mich beim Bremsen fast umgebracht. Auf einer Aussichtsplattform ein Buch lesen und nicht aufgehört, bis die Sonne untergingt. Den besten veganen Burger meines Lebens am ersten Abend essen, sich die Finger ablecken müssen, sich nicht dafür schämen, alleine in einem Restaurant zu sein, die Menschen um mich beobachten und jede Sekunde meines Lebens lieben. Die unendlichen Abende beobachten und sich immer wieder wundern, warum es einfach nicht dunkel wird. Eine Seelenverwandte finden, mit der man jeden Tag lacht, Spiele spielt, Netflix schaut und Blödsinn macht. Jeden Tag um 6 aufstehen um durch den benachbarten Wald laufen und das Gefühl haben, man wäre der einzige Mensch auf dieser Welt. Durch die Stadt spazieren und an jeder Ecke anhalten, weil man einfach von jedem ach so schönen Gebäude ein Photo machen muss. Am letzten Abend im Park sitzen, die Tränen fließen lassen, in sich hinein lachen und mit einem Fremden Opa über Gott und die Welt quatschen. Ihr könnt euch nicht vorstellen, wie glücklich es mich macht, diese Worte aufzuschreiben, wie meine Seele brennt, wie sich meine Augen weiten und wie ich strahle, vor Glück, vor Freude, vor Dankbarkeit. 

    ČERVEN

    Měsíc plný zkušeností ve Stockholmu. Konečně bylo na čase. Vrcholem roku, na který jsem se těšila už půl roku a nemohla jsem se dočkat. Měla jsem absolvovat stáž v zahraničí ve Švédsku, a proto mi bylo umožněno dokončit školní rok dříve, což mi ještě víc zlepšilo náladu. Dorazila jsem tam úplně ohromená a okamžitě jsem musela vidět všechno, dělat všechno a milovala jsem to tam od první sekundy. Jsem nezávislá, sebevědomá, zodpovědná za sebe a za všechno kolem mě a dospěla jsem. Jsem nesmírně vděčná za tuto příležitost a dodnes žiju ze svých zkušeností tam.

    Zápisky z mého deníku:

    Poprvé na festivalu (a to samo), tancovala jsem, zpívala až do půlnoci a viděla všechny své oblíbené zpěváky a kapely. Den na Midsummer Festivalu, vyrobila jsem si květinový věnec, hladila zvířata a poslouchala lidové hudby. Poprvé jsem jela Stockholmem s e-skútrem a při brzdění jsem se skoro zabila. Četla jsem si knihu na vyhlídce tak dlouho, dokud nezapadlo slunce. První večer jsem měla nejlepší veganský hamburger svého života, olizovala se až za ušima, nestyděla jsem se, že jsem sama v restauraci, sledovala lidi kolem mě a milovala jsem každou sekundu svého života. Sledovala jsem nekonečné večery a přemýšlela o tom, proč prostě se neztmívá. Našla jsem zpřízněnou duši, se kterou jsem se smála, hrála hry, sledovala Netflix a každý den dělala nesmysly. Vstávala jsem každý den v 6 a běhala lesem a měla jsem pocit, jako kdybych byla jediným člověkem na světě. Procházela jsem se městem a zastavila se na každém rohu, protože jsem musela vyfotit každou ach tak krásnou budovu. Poslední večer jsem seděla v parku, nechala téct slzy štěstím, smála se uvnitř a povídala si s cizím dědečkem o všem možným. Nedokážete si představit, jak jsem šťastná, že jsem si tato slova zapsala, jak mi hoří duše, jak se moje oči rozšířily a jak září, z radosti, ze štěstí, z vděčnosti.

    JULI

    Zurückgekommen aus Stockholm, aber mental noch dort geblieben. Mitte Juli war ich dann wieder zurück und ich war glücklicher denn je. Ich war ausgeglichen, ruhig und glücklich. Ich konnte entspannen, nichts machen, lesen und den Moment genießen. Ich habe dann wieder angefangen zu arbeiten und eine Routine entwickelt, die mir unglaublich getaugt hat. Ich war jeden Tag arbeiten, dann trainieren und den Abend habe ich zuhause genossen. Ende des Monats wurde ich dann 18, was ich bis heute nicht fassen kann. Irgendwie fühle ich mich bis heute wie 17 und das wird noch lange so anhalten. Ich war mit meiner Mama an meinem Geburtstag für ein Wochenende in München, was ich unglaublich genossen und gefeiert habe. Sonst habe ich meine Ferien, den Sommer und die Freiheit genossen und wollte, dass es nie endet. 

    ČERVENEC

    Vrátila jsem se ze Stockholmu, ale mentálně jsem zůstala tam. Vrátila jsem se v polovině července a byla jsem šťastnější než kdy jindy. Byla jsem vyrovnaná, klidná a šťastná. Uměla jsem se uvolnit, nedělat nic, číst si a užívat si každého momentu. Začala jsem znovu pracovat a vyvinula rutinu, která mi vyhovovala. Pracovala jsem skoro každý den, pak jsem chodila cvičit a užila si volného večera. Na konci měsíce mě bylo 18 let, čemuž dodnes ještě nemůžu uvěřit. Nějak mi připadá jako by mi bylo pořád 17 a asi bude trvat dlouho, než si to uvědomím. Byla jsem s mamkou v Mnichově na víkend, kde jsme oslavily mé narozeniny, užily si společného času a oslavily to. Jinak jsem si užila svou dovolenou, léto a svobodu a nechtěla jsem, aby to někdy skončilo.

    AUGUST

    Sommer, Sonne, Glück. Budapest.  Im August ist es so weiter gegangen: ich habe gearbeitet, Sport gemacht und meine Routine behalten. Für eine Woche sind wir dann mit meiner Mama in die Heimat gefahren, wo es mir noch besser ging als vorher. Ich war kaum am Handy, weil wir dort kein WLAN haben, wir waren nur in der Natur, ich war trainieren, habe meine Oma besucht, wir haben gekocht, waren aber auch oft auswärts essen und es genossen. Wir haben draußen an der Bank Iced Latte geschlürft und gelesen und uns gesonnt. Der Tag hat gefühlt 48 Stunden gedauert und ich habe es geliebt, nicht weil es so langweilig war, sondern weil ich so im Moment gelebt habe. Ich habe alles wahrgenommen, alles auf mich wirken lassen und die Gefühle zugelassen. Ende des Monats haben wir am Wochenende noch einen 2-Tages Trip nach Budapest unternommen, wo ich vorher noch nie war. Wir hatten zwei wunderschöne Tage in der tollen Stadt, haben alles gesehen, uns angeschaut, gutes veganes Essen gegessen und noch eine tolle Zeit gehabt, bevor die ganze Realität wieder losgeht. 

    SRPEN

    Léto, slunce, štěstí. Budapešť. V srpnu to tak pokračovalo: pracovala jsem, cvičila jsem a udržovala si svou rutinu. Na týden jsme s mamkou jely domů, kde jsem se cítila ještě líp než předtím. Netrávila jsem skoro žádný čas na telefonu, protože tam nemáme Wi-Fi, byli jsme jen v přírodě, cvičila jsem, chodila k babičce, vařily jsme si dobré jídlo, ale také jsme často chodily na jídlo do restaurací a bavily se. Srkaly jsme iced latte na lavičce, četly si a opalovaly se. Den trval pocitově jako 48 hodin, a miloval jsem to, ale ne proto, že bych se nudila, ale proto, že jsem žila v momentu. Všechno jsem vnímala, nechala na mně všechno působit a připustila emoce. Na konci měsíce jsme se o víkendu vydaly na 2denní výlet do Budapešti, kde jsem nikdy předtím nebyla. Strávily jsme tam dva nádherné dny, viděly jsme všechno, všechno jsme prošly a ochutnaly dobré veganské jídlo a měly jsme skvělý společný čas, než znovu začala realita.

    SEPTEMBER

    Nochmal Sonne tanken auf Mallorca. Der September war ein sehr emotionaler Monat. Ich habe meine Arbeit verloren und habe meine Schule gewechselt. Ich hatte vorher alles geplant, aber die Pläne sind nicht aufgegangen, weshalb ich sehr an mir selber gezweifelt habe. Ich fühlte mich nutzlos und dumm. Ich bin in eine Abendschule gegangen, weil ich arbeiten wollte, aber Arbeit hatte ich keine. Wofür das Ganze? Deshalb bin ich Tag für Tag irgendwie durch den Tag geschwommen, habe alles über mich ergehen lassen, meine Schule gemacht und viele Bewerbungen geschrieben. Ende des Monats war dann noch ein letzter Urlaub geplant, und zwar auf Mallorca, worauf ich mich unglaublich gefreut habe. Ich war noch nie auf der spanischen Insel und alle haben es nur gelobt. Drei Tage noch Sonne tanken, bevor der Winter und die eigentliche Depression beginnen. 

    ZÁŘÍ

    Ještě jednou a naposledy natankovat slunce na Mallorce. Září byl velmi emotivní měsíc. Ztratila jsem práci a změnila školu. Všechno jsem měla naplánované, ale plány mi nevyšly, což a proto jsem začala o sobě a svých schopnostech pochybovat. Cítila jsem se k ničemu, nepotřená a hloupá. Šla jsem do večerní školy, protože jsem chtěla pracovat, ale práci jsem něměla žádnou. Na co to všechno? Proto jsem každý den nějak proplouvala, všechno mi bylo jedno, proto jsem se soustředila na školu a snažila se o novou práci. Na konci měsíce byla naplánována poslední dovolená na Mallorce, na kterou jsem se opravdu těšila. Nikdy jsem nebyla na tomto španělském ostrově, ale slyšela jsem o tom jen positivní recenze. Naposledy natankovat sluníčko než začne zima a deprese.

    OKTOBER

    Neue Arbeit, Schule, Routine. Da hat dann doch ein Job geklappt und ich konnte nicht glücklicher sein. Ich habe einen Job gefunden, der perfekt zu mir passt, der sich an meinen Tagesplan anpasst und der mir Spaß macht. Der nicht zu stressig ist und machbar ist neben meinem Leben. Ich habe wieder Sinn des Lebens gefunden und bin wieder in meine alte Routin hineingerutscht. Früh aufstehen, trainieren, essen, arbeiten, lernen, Schule. Jeden Wochentag. Wochenenden habe ich immer zuhause verbracht, gelernt, war trainieren und habe die  Zeit mit meiner Mama genossen. Entspannte Wochenenden, wo ich auch Mal nichts gemacht habe, mir Ruhe gegönnt habe und auf mich selber höre. Ich fühle mich endlich wieder nützlich erwachsen mit so viel Geld und frei, von niemandem abhängig und selbständig.

    ŘÍJEN

    Nová práce, škola, rutina. Konečně jsem si našla novou práci a nemohla jsem být šťastnější. Našla jsem si práci, která mi dokonale vyhovovala, která se přizpůsobila mému dennímu harmonogramu a která mě baví. Není tak stresující, jako moje předešlé práce a proto se dá zvládnou i vedle mého života. Znovu jsem našla smysl života a vklouzla jsem zpět do svých starých kolejí. Každý den vtsávám brzy, chodím cvičit, najím se, pracuju, učím se a chodím do školy. Každý den v týdnu. Víkendy vždy trávím doma, učím se, chodím cvičit a užívám si času s mamkou. Uvolněné víkendy, kdy nic nedělám, odpočinu si a poslouchám své tělo. Konečně si zase připadám užitečná, volná a nezávislá s vlastními penězi.

    NOVEMBER

    Schwere Entscheidungen. Was mein Leben anging, hat sich seit Oktober nicht viel geändert, doch in meinem Privatleben und meiner Familie umso mehr. 

    Der Eintrag aus meinem Journal: 

    Mein Leben steht Kopf, ich weiß nicht, wo oben und unten ist, ich werde hin und hergerissen und niemanden kümmert das. Niemand hört mir zu und ich fühle mich unverstanden. Ich kann nichts machen und nichts ändern und es macht mich wahnsinnig. Ich raste innerlich aus, außen bin ich aber die Ruhe in Person. Niemand erkennt, wie es mir geht, aber innerlich schreie ich, ich will aufgeben, alles zerstören und hinschmeißen und ich Rufe nach Hilfe, doch niemand kommt. 

    LISTOPAD

    Obtížná rozhodnutí. Od října se v mém životě moc nezměnilo, ale o to víc v mém soukromém životě a v mé rodině.

    Zápisky z mého deníku:

    Můj život je vzhůru nohama, nevím, kde je nahoře a kde dole, jsem roztrhaná a nikdo si toho nevšímá. Nikdo mě neposlouchá. Nemohu nic dělat, ani nic změnit a šílím z toho. Zevnitř jsem na kusy, ale zvenku jsem klid sám o sobě. Nikdo si neuvědomuje, jak mi je, ale uvnitř křičím, chci se všeho vzdát, všechno zničit a volám o pomoc, ale nikdo mě neslyší.

    DEZEMBER

    Viel zu schnell vergangene Weihnachtszeit. Köln, Dublin und Warschau.  Dieses Jahr nehme ich mir vor, die Weihnachten so richtig zu genießen, aber wie ihr wahrscheinlich erraten könnt,  kommt es dem nicht, denn die Zeit vergeht einfach zu schnell. Kaum schaue ich mich um und schon ist der. Heiligabend da, aber zumindest die Reisen im Dezember habe ich umso mehr genossen. Ein Wochenende in Köln, Weihnachten in Dublin und paar Tage in Warschau. Ganz viele Erlebnisse gesammelt, viel gutes Essen probiert, etwas (zu viel) eingekauft und auch Mal Geld ausgegeben und mir selber Freude bereitet, Inspiration und ganz viele Ideen gesammelt, die schönsten Tage mit meinem liebsten Menschen verbracht und einfach Mal gelebt ohne an die Konsequenzen zu denken. 

    Die Einträge aus meinem Journal: 

    Köln: Weihnachten. Überall sind fröhliche Menschen und schlendern durch die Weihnachtsmärkte. Familien mit Kindern. Freunde mit Freunden. Männer mit Frauen. Wir beobachten sie traurig und melancholisch und versuchen uns trotz dessen ein schönes Wochenende in der Stadt machen. Bei uns gibt es dieses Jahr keine Weihnachten. Urlaub, ja. Geschenke, Abendessen, Weihnachtsbaum und alles drum herum aber nicht. Keine typischen Weihnachten, nur schlechte Stimmung, Probleme und Sorgen. Aber Köln macht das alles wieder gut mit seinen wunderschönen Weihnachtsmärkten, der wunderschön geschmückten Stadt und den gut gelaunten Menschen.

    Dublin: Heiligabend. Wir kommen an, total gespannt auf die Stadt, in guter Laune. First things first: Food. Vegane Donuts um genau zu sein. Unser kleines Airbnb direkt am Kanal im Zentrum. Abendspaziergänge durch die weihnachtliche Stadt. Die beste vegan Pizza meines Lebens zum Heiligabend. Am nächsten Tag im einzigen offenen Lokal Essen gehen und sich in einem Café vor der Kälte verstecken. Durch die Stadt spazieren, sich alle Sehenswürdigkeiten anschauen und das Gefühl haben, wir wären die einzigen Menschen in ganz Dublin. Kein öffentlicher Verkehr, alle Geschäfte haben zu und auf der Straße kein Mensch. Shoppen (und wieder shoppen). Und schon sind die drei Tage auch schon wieder vorbei.

    Warschau: Ankommen. Und erschreckt vor der Kälte. Wie sollen wir drei Tage in der Kälte aushalten? Aber die Stadt gefällt mir. Etwas Kommunismus. Etwas Moderne. Ein bisschen was von New York. Einfach ein bisschen von allem. Das beste vegane Essen. Vegane Spaghetti Carbonara, Pierogi, Kartoffelpuffer, Fish and Chips und ganz viel Comfort Food. Und das für einen lächerlichen Preis. Am liebsten würden wir alles kaufen, so niedrig sind hier die Preise. Wären bei uns die Preis s niedrig, könnte ich jeden Tag auswärts essen gehen und mich von Bio und Fair Trade Lebensmitteln ernähren.

    PROSINEC

    Vánoční čas uplynul příliš rychle. Kolín, Dublin a Varšava. Letos se chystám opravdu si užít Vánoce, ale jak asi můžete hádat, tak tomu tak není, protože čas uteče příliš rychle. Sotva se rozlídnu a už je Štědrý večer za dveřmi, ale alespoň jsem si užila dovolený a cestování. Víkend v Kolíně nad Rýnem, Vánoce v Dublinu a pár dní ve Varšavě. Nasbírala jsem spoustu zážitků, ochutnala spoustu dobrého jídla, trochu nakupovala (trochu víc) a udělala si radost, posbírala jsem inspiraci a dostala spoustu nápadů, strávila dny se svou milovanou osobou a jednoduše žila bez přemýšlení nad následky.

    Zápisky z mého deníku:

    Kolín: Vánoce. Všude jsou šťastní lidé a procházejí se vánočními trhy. Rodiny s dětmi. Přátelé s přáteli. Muži se ženami. Sledujeme je smutně a melancholicky a přesto se snažíme mít hezký víkend ve městě. Tento rok nemáme Vánoce. Dovolenou, ano. Dary, večeře, vánoční strom a vše kolem, ale ne. Žádné typické Vánoce, jen špatná nálada, problémy a starosti. Ale Kolín to všechno doplňuje svými nádhernými vánočními trhy, krásně zdobeným městem a veselými lidmi.

    Dublin: Štědrý den. Přistaneme, naprosto nadšený městem, v dobré náladě. První věc první: jídlo. Veganské koblihy, abych byla přesná. Naše malé Airbnb přímo u kanálu v centrum města. Večerní procházky vánočním městem. Nejlepší veganská pizza mého života na štědovečerní večeři. Následující den se najíme v jediné otevřené restauraci a schováváme se před chladem v kavárně. Procházka městem, prohlídneme si všechny památky a máme pocit, že jsme jedinými lidmi v celém Dublinu. Žádná veřejná doprava, všechny obchody jsou zavřené a na ulici ani živáčka. Nakupujeme (a nakupujeme znovu). A ty tři dny už jsou zase fuč.

    Varšava: Přijedeme do města. A jsme vyděšený toou zimou. Jak máme vydržet tři dny v téhle zimě? Ale město se mi hned zalíbí. Má to trochu něco z komunismu. Něco moderního. Trochu z New Yorku. Tak trochu ode všeho. Nejlepší veganské jídlo. Veganské špagety carbonara, pierogi, bramboráčky, ryby a hranolky a spousta comfortního jídla. A to všechno za směšnou cenu. Rádi bychom koupily všechno. Pokud by u nás ty ceny byly stejně nízké, mohla bych jíst každý den v restauracích a stravovat se bio a fair trade potravinami.

    Folge:

    1 Kommentar

    1. 20. Januar 2020 / 20:36

      Wow allein schon die Fotos sind traumhaft schön, damit könntest du ein ganzes Buch füllen!
      Du hast echt ne ganze Menge erlebt, ich wünsche dir, dass 2020 genauso toll oder sogar noch besser für dich wird 🙂

    Schreibe einen Kommentar

    Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.