• Ich habe diese Formate auf Blogs schon immer gerne gelesen und würde es gerne …
  • Ich höre oft von Leuten, dass Herbst ihre Lieblingsjahreszeit ist. Das mag vielleicht sein, …
  • I am more than what other people see Manchmal (oder eher immer) denken wir, wir …
  • Dieses Wochenende haben wir wieder in meiner Heimstadt verbracht, worauf ich mich nach ein paar …
  • thinking about my future

    Ich sitze im Zug auf dem Weg in meine Heimat und denke nach. Ich fühle mich nicht so gut, weil der Tag nicht so gelaufen ist, wie geplant. Alles, was meine Pläne zerstört, bringt mich meistens immer durcheinander, weil ich das Gefühl habe, die Kontrolle zu verlieren. Und die Kontrolle zu verlieren ist nie gut, schon gar nicht, wenn es ums Essen geht. Nach einem schönen Wochenende in Budapest, geht es wieder zurück in die Realität und seitdem ich vor paar Wochen achtzehn wurde, überlege ich immer mehr, was ich eines Tages machen will und werde. Ich habe zwar noch etwas Zeit, genauer gesagt ich zwei Jahre bis ich meine Matura habe, aber die Zeit vergeht wie nichts und man schafft es nicht einmal sich umzudrehen und schon sind die zwei Jahre vergangen, ich werde dastehen, mit meiner Matura in der Tasche, aber keinem Plan, was ich weiter machen werde. Und das will ich vermeiden.

    Doch es ist gar nicht so leicht, seine Zukunft zu planen, wenn man nicht weiß, was kommt. So wie heute ich nicht wusste, dass mein Tag von etwas beeinflusst wird, können wir nicht wissen, was in 1-2 Jahren sein wird. Und ich will mir keine falschen Hoffnungen oder Ziele setzen, die dann nicht in Kraft treten, denn das würde dann nicht meinen Tag, sondern wahrscheinlich mein ganzes Leben zerstören. 

    Ich sehe Menschen, die so glücklich und erfolgreich sind und ich schaue denen nur zu, ohne etwas zu tun, ohne etwas für meine Zukunft und mich zu tun, damit ich eines Tages auch so erfolgreich bin. Aber warum reicht es mir auch einfach nicht so, wie es ist? Warum möchten wir immer mehr? Immer mehr Sachen kaufen, immer mehr reisen, immer mehr Likes auf Instagram und mehr Erfolg. Warum können wir uns nicht damit zufrieden stellen, wie wir sind und was wir im Moment tun? Und es einfach sein lassen. Das ist für mich nämlich ein erfolgreicher Mensch. Jemand, der mit seinem Leben und seinen Umständen so zufrieden, dass er nicht mehr braucht oder will. Und das ist mein momentanes Ziel im Leben (neben der Matura natürlich). Sich einfach mit dem abfinden, was ich mache und tue ohne nach etwas Besserem zu suchen.

    // Sedím ve vlaku na cestě domů a přemýšlím. Necítím se tak dobře, protože den nevyšel podle plánu. Cokoli, co pokazí mé plány, mě vždycky rozruší, protože mám pocit, že ztrácím kontrolu. A ztráta kontroly není nikdy dobrá, zvláště ne pokud jde o jídlo. Po moc hezký víkendu v Budapešti zpátky do reality a protože mi před pár týdny bylo 18s, tak stále víc přemýšlím o tom, co chci a budu jednou dělat. I když mám ještě docela čas, přesněji řečeno dva roky, než budu mít maturitu, ale čas letí jako nic a vy se ani nedokážete otočit a už uplynuly dva roky, budu tady stát, s maturitou v kapse, ale bez ponětí, co budu dělat dál. A tomu se chci vyvarovat.

    Plánování vaší budoucnosti však není tak snadné, protože nevíte, co přijde. Stejně jako dnes jsem nevěděla, že můj den něco ovlivní, nemůžeme vědět, co bude za 1-2 roky. A já si nechci dělat falešné naděje, které se nesplní, protože by to nezničilo můj den, ale pravděpodobně celý můj život.

    Vidím lidi, kteří jsou tak šťastní a úspěšní a já jen sleduji, aniž bych něco dělala pro svou budoucnost a sebe, abych jednoho dne byla taky tak úspěšná. Ale proč mi to nestačí? Proč pořád chceme víc a víc? Nakupujte stále více věcí, stále více cestujeme, chceme víc lajků a sledovatelů na Instagramu a větší úspěch. Proč nemůžeme být spokojeni s tím, kým jsme a co právě děláme? A prostě žít. To je pro mě úspěšný člověk. Někdo, kdo je tak spokojený se svým životem a okolnostmi, že už nepotřebuje ani nechce nic víc. A to je můj současný životní cíl (kromě maturity samozřejmě). Jen se spokojit s tím, co dělám, aniž bych hledal něco lepšího.

    Folge:

    1 Kommentar

    1. 1. September 2019 / 17:57

      V maturitnom ročníku som ešte ani len netušila, čo chcem robiť, čo by ma mohlo baviť. Po roku strávenom na vysokej škole už sa mi podarilo postupne zatriediť si priority v živote a mám pocit, že sa teraz mám dobre. Tiež vidím všade na sociálnych sieťach veľa ľudí, ktorí sú úspešní, mám pocit, že oproti nim nerobím absolútne nič užitočné. No pre každého je dôležité a užitočné niečo iné a aj to, čo vidíme napríklad na instagrame je často len ten pekný zlomok toho, čo tí ľudia vo svojom živote robia 🙂

    Schreibe einen Kommentar

    Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.