Brighton: first impressions

Ich bin angekommen. Nach 2 Stunden Flug und einer Zugreise bin ich endlich in Brighton. So lange habe ich auf diesen Moment gewartet und jetzt ist es endlich soweit. Ich gehe durch die Stadt mit meinem viel zu schweren Koffer und bin überwältigt, überfordert und wie auch immer sonst beim Reisen: in meinem Chaos-Modus. Ich liebe diese Stadt. Ich bin zwar gerade Mal 5 Minuten hier, aber ich weiß schon jetzt, dass es genau mein Ding sein wird und das bestätigt sich im Laufe des Tages nur noch…

SCHNITT

Ich stehe vor der Tür und klingele, zögerlich, atemlos nach 30 Minuten bergauf gehen und den fast 25kg schweren Koffer mit. Ich habe Angst, bin aber gleichzeitig gespannt. Wird sie mich mögen? Werde ich sie mögen? Bin ich überhaupt an der richtigen Tür angelangt? Was, wenn ich komplett falsch bin und wieder Mal alles verplant habe? Nein, so ist es nicht: meine Gastmama macht auf, lächelt. Erleichterung steigt in mit auf. Wir haben zwar keine zwei Worte ausgetauscht, aber ich weiß schon jetzt mit ziemlicher Sicherheit, dass wir uns gut verstehen werde. Ich gehe rein, gebe meinen Koffer in mein Zimmer und gehe runter in die Küche um alles zu besprechen. Ich liebe es. Alles. Mein Zimmer. Das Haus. Meine Gastmama. Ihre Regeln und die Freiheit, die sie mir gibt. Ok, das hätten wir Mal. Und jetzt fehlt nur noch eines: dass ich mich mit meiner Mitbewohnerin, die erst nach mir kommt, verstehe.

SCHNITT

Ich habe meinen Laptop, Schlüssel, Portemonnaie und Handy gepackt und habe mich auf den Weg in die Stadt gegangen, um alles noch genauer zu entdecken. Ich setze mich in ein veganes Café, bestelle mir mein Café Latte mit Hafermilch und einen veganen Nutella Donut. Mmmmh, wie gut, so saftig und cremig. Noch nie habe ich so einen guten Donut gegessen! Nicht Mal bei Brammibal’s in Berlin oder Dough Society in London! Hier bin ich definitiv nicht das letzte Mal. Währenddessen arbeite ich am Laptop und schreibe meine Gedanken zusammen.

SCHNITT

Ich öffne die Tür zu meinem Zimmer. ,,Hi, my name´s Sandra. So we´re room mates for the next two weeks…” höre ich aus meinem Mund kommen.
Die nächsten zwei Stunden vergehen wie nichts. Wir reden, reden, reden und reden.
Über unser zuhause, über die Sprachreise, übers Reisen und Leben, einfach über alles, über das man eben so quatscht, wenn man sich kennenlernt.
Und meine Sorgen waren wieder Mal unnötig. Ich habe ein schönes Zuhause, eine sehr nette Gastmama und eine mega sympathische Mitbewohnerin. Was könnte jetzt noch schiefgehen?

SCHNITT

Glückshormone. Zufriedenheit. Stolz. All diese Gefühle durchgehen meinen Körper und Geist als ich die Einstufungsergebnisse für meine Sprachgruppe sehe. Ich bin glücklich. Mehr als das. Das war definitiv einer der besten Tage meines Lebens. Ich falle fertig ins Bett und der, wer denkt, dass ich nach so einem langen und anstrengenden Tag sofort einschlafe, liegt falsch: ich habe kaum geschlafen: vor Vorfreude, Glück, Excitement und Neugier auf den ersten Schultag.

// Dorazila jsem. Po 2 hodinách letu a cestou vlakem jsem konečně v Brightonu. Tak dlouho jsem na tenhle moment čekala a konečně jsem se dočkala. 
Jdu městem s mým těžkým kufrem a jsem ohromena a jako vždycky při cestování: v mým chaotickém modusu. Miluju tohle město. Jsem tady sice jen 5 minut, ale už ted’ vím, že to je přesně moje věc a to se během dne jen potvrzuje…

STŘIH

Stojím přede dveřma a zvoním, chvíli zaváhám, bez dechu po 30 minutách táhnutí mého skoro 25-kilového kufru do kopce. Mám strach, jsem ale zároveň strašně zvědavá. Bude mě mít ráda? Budu já ji mít ráda? Jsem vůbec u těch správných dveří? Co když jsem špatně a zase jsem jednou pro vždy všechno zkazila? Ne, není to tak: moje maminka mi otevře, usměje se. Já ucítím úlevu. Sice jsme si ještě ani neprohodily dvě slova, ale já už ted’ docela jistě vím, že si budeme dobře rozumět. Jdu dovnitř, dám si kufr do mého pokojíčku a jdu dolů do kuchyně, aby jsme všechno pořádně probraly. Miluju to. Všechno. Můj pokoj. Moji novou maminku. Její pravidla a tu volnost, kterou mi dává. Ok, tak to bysme měly. A ted’ chybí už jen jedno: aby jsem si rozuměla se svojí spolubydlící, která přijede až po mně. 

STŘIH

Zabalila jsem si počítač, klíče, peněženku a mobil a dala jsem se na cestu do města, všechno ještě jednou pořádně obhlídnout. Sednu si do veganské kavárny, objednám si kafe s ovesným mlékem a vegan nutella filled donut. Mmmmmmh, tak dobrý, tak št’avnatý a krémový. Ještě nikdy jsem nejedla takhle dobrý donut! Ani ne v Brammibal’s v Berlíně nebo Dough Society v Londýně! Tady určitě nejsem naposledy. Mezitím pracuju na počítači a vypisuju si svoje myšlenky. 

STŘIH

Otevřu dveře do mého pokoje. ,,Hi, my name’s Sandra. So we’re room mates for the next two weeks…”se slyším říkat. 
Další dvě hodiny uběhnou jako nic. Mluvíme, mluvíme, mluvíme a mluvíme. O našich domovech, o té řeči, o cestování a životě, prostě o všem, o čem se v prostě mluví, když se dva lidi poznávají. 
A moje starosti byly zase zbytečný. Mám hezký domov, mega hodnou maminku a super sympatickou spolubydlící. Ted’ se přece už nemůže nic pokazit? 

STŘIH

Hormony štěstí. Spokojenost. Hrdost. Všechny tyhle pocity pumpují mým tělem i myslí, potom co jsem se dozvěděla výsledky mých klasifikačních testů. Jsem nesmírně št’astná. Víc než to. Tohle byl definitivně ten nejlepší den mýho života. Mrtvá padnu do postele a ten, kdo si myslí, že po takovým dlouhým a náročným dni okamžitě usnu, ten uvažuje špatně: nenaspala jsem skoro nic: s radostným očekávání, štěstím, excitement a zvědavostí na první školní den. 

brighton-first-impressions_shineoffashion - 13brighton-first-impressions_shineoffashion - 40brighton-first-impressions_shineoffashion - 12

brighton-first-impressions_shineoffashion - 37brighton-first-impressions_shineoffashion - 48

brighton-first-impressions_shineoffashion - 36brighton-first-impressions_shineoffashion - 23brighton-first-impressions_shineoffashion - 5brighton-first-impressions_shineoffashion - 10brighton-first-impressions_shineoffashion - 43

Schreibe einen Kommentar

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.