What do I want to do with my life?

,I´m not sure what I´ll do, but well, I want to go to places and see people. I want my mind to grow. Want to live where things happen on a big scale.´

Samstag Abend, 22:00 Uhr, ich sitze am Laptop und schreibe meine Gedanken zusammen. Die letzten zwei Wochen waren mehr als stressig und die nächste wird noch schlimmer, was man auch hier am Blog zu spüren bekommen hat. Ich könnte bis in die Nacht am Macbook sitzen und Beiträge schreiben, aber den Stress hatte ich auch einen kleinen Kreativ Tief und wollte nicht um jeden Preis Posts auf dem Blog posten, die inhaltlich nicht die erwartete Qualität haben.
Und wie man ja sagt: Qualität statt Quantität.

Sobota večer, 22:00, sedím u počítače a sepisuju moje myšlenky. Poslední dva týdny byli víc než stresující a příští týden bude ještě horší, čehož jste si tady na blogu určitě všimli. Mohla bych sedět až do noci u Macbooku a psát články, ale kvůli tomu stresu jsem taky měla takovou nekreativní fázi a nechtěla jsem psát za každou cenu články, který obsahově nebudou mít očekávanou kvalitu. A jak se říká: kvalita namísto kvantity. 

Dadurch, dass ich die letzten Wochen so wenig Zeit habe und nicht wirklich mein Leben genießen kann, überlege ich sher viel darüber und stelle mir diese Fragen, die unmöglich zu beantworten sind. Und eine dieser Fragen war: Was will ich vom Leben? Was erwarte ich davon? Was will ich mit meinem Leben machen?
Wenn man so viel zu tun hat, merkt man gar nicht, wie die Zeit vergeht, eine Stunde nach der anderen, ein Tag nach dem anderen, eine Woche nach der anderen. Jeder Tag hat denselben Ablauf: ich stehe auf, mache mich fertig, esse mein Frühstück und fahre mit dem Zug in die Schule, wo ich die Stunden absitze, dann komme ich nachhause, mache mir Essen, erledige Hausübungen, treibe etwas Sport oder habe Training, wenn nötig, dann lerne ich nochmal, esse meine letzte Mahlzeit, gehe duschen und schlafen. SO. GEHT. ES. JEDEN. TAG.

Kann sein, dass sich viele Leute jetzt denken: ja, das ist doch normal? Was willst du mehr? Ich weiß, ich weiß, wir alle haben Pflichten und viel zu tun, so kann es aber doch nicht das ganze Leben lang gehen? Ich brauche etwas Auszeit, Freizeit und vor allem Zeit für mich selber. Ich will einfach nur einen Tag lang im Bett bleiben und nichts machen, aber nicht einmal am Sonntag kann ich mir das erlauben. Nicht nur, weil ich so viel zu tun habe, aber auch deswegen, weil ich es einfach nicht kann: ich kann nicht nichts machen… Und Leute, ich sag´s euch: ich hasse mich dafür. Natürlich ist es gut, dass ich so ein produktiver Mensch bin, aber ich will kein schlechtes Gewissen nach Nichtsmachen oder Entspannen haben.

Tím, že jsem poslední týdny neměla tolik času a nemohla si úplně užívat života, tak jsem i hodně  přemýšlela a pokládala si ty otázky, který jsou nemožný zodpovědět. A jedna z těhle otázek byla: Co vlastně chci od života? Co od něj očekávám? Co chci se svým životem udělat? 
Když toho máte tolik na práci, tak si ani neuvědomujete, jak ten čas ubíhá. jedna hodina za druhou, jeden den za druhým, jeden za týden za dalším. Každej den má ten stejnej průběh: vstanu, připravím se, sním si snídani a jedu vlakem do školy, kde si to odsedím, pak přijedu zase domů, udělám si jídlo, vyřídím domácí úkoly, udělám nějakej ten workout, když to je nutný, tak se ještě jednou učím, sním si poslední jídlo, vysprchuju se a jdu spát. A. TAK. TO JDE. KAŽDEJ. DEN.

Je možný, že si plno z vás ted‘ říká: to je přece normální? Co chceš víc? Já vím, já vím, my všichni máme povinnosti a hodně práce, tak to ale přece nemůže jít celej život? Potřebuju time-out, volnej čas a hlavně čas pro mě. Chci prostě jeden celej den ležet v posteli a nic nedělat, ale to si nemůžu dovolit ani v neděli. Nejen, protože toho mám tolik na práci, ale taky protože to prostě neumím: neumím nic nedělat… A lidi, řeknu vám to upřímně: nenávidím se za to. Samozřejmě to je dobrý, že jsem tak produktivní člověk, ale nechci mít špatný svědomí po nic nedělání nebo odpočinku. 

Und was will ich jetzt eigentlich vom Leben? ICH. WEIß. ES. NICHT. Ich will reisen. Ich will glücklich sein. Ich will bloggen. Ich will meine Freizeit genießen können, aber dennoch eine Arbeit haben, die mir Spaß macht. Ich will, ich will, ich will. Ich mache für das alles meiner Meinung nach auch alles, was ich kann. Ob ich meine Ziele eines Tages erfülle, werden wir sehen, aber daran will ich nicht denken, denn ich will in der Gegenwart leben und jeden Moment genießen, auch wenn es momentan nicht ganz möglich ist.

Natürlich will ich lieber reisen als zuhause zu sitzen und lernen, aber immer noch muss man mit den Füßen am Boden bleiben und sich auch das Leben hier schönmachen können. Etwas mehr in der Realität leben, nicht mit den Gedanken in Vergangenheit oder Zukunft, nicht auf Instagram, nicht in dieser ausgedachten Welt.

A co ted‘ vlastně chci od života? JÁ. TO. NEVÍM. Chci cestovat. Chci být št’astná. Chci blogovat. Chci si užívat volnýho času, ale přece jenom mít práci, která mě bude bavit. Já chci, já chci, já chci. Podle mě pro to taky všechno dělám. Jestli si jednoho dne tyhle sny splním, se uvidí, ale na to ted‘ nechci myslet, protože chci žít v přítomnosti a užívat si každýho momentu, i když to momentálně není úplně možný. 

Samozřejmě radši chci cestovat než sedět doma u učení, ale přesto člověk musí zůstat nohama na zemi a umět si i ten život tady udělat hezkej. Žít trochu víc v realitě, ne s myšlenkama v minulosti nebo budoucnosti, ne na Instagramu, ne v tomhle vymyšleným světě. 

6 Kommentare

  1. 31. März 2017 / 15:45

    Já úplně chápu, co tím vším myslíš. Měla jsem stejný období. Ale jestli víš, že to co teďka děláš, tě dovede k vysněnýmu životu, tak to nezvdávej. Občas je to dřina, měsíce bez odpočinku, bez zábavy, ale jestli to všechno děláš pro něco víc, tak to má cenu.
    Já studuju na univerzitě v Anglii a je to úžasný. ALE poslední měsíc byl šílenej. Samý učení, hrozně moc práce, stres. Neměla jsem minutu volna pro sebe. Ale vím, že díky tomu že tomu teď dávám všechno, tak jednou budu mít budoucnost o který sním. Něco bude za dlouho, něco za krátko. Třeba to, že jsem pracovala šílený množství hodin mi vydělalo na celý léto cestování.
    Stojí to za to. A věřit tomuhle, to už je půlka vítězství.

    • 31. März 2017 / 23:07

      ANi nevíš, jakou jsi mi udělala radost tvým komentářem. Díky za všechnu tu podporu a motivaci. Vím, že se tvrdá práce vyplatí a proto pro moje sny taky dělám všechno, co můžu. Zní to fakt skvěle a i když máš tolik stresu a práce, tak věřím, že se tám cítíš dobře a vždycky se můžeš těšit na volnej čas a cestování. Já prostě budu dělat dál, co dělám a dál tvrdě dřít a nechám ten život na mě prostě přijít, vzdat se mých snů je to poslední, co bych v mým životě udělala. <3 Ještě jednou děkuju za tyhle nádherný slova.

  2. 2. April 2017 / 12:17

    Úplně tě chápu. Prožívám teď to samé a vím jak se cítíš. Ale napřed musíme pracovat, abychom si potom mohli užívat. Škola za chvíli skončí, budou prázdniny a léto. Bude to pecka! Moc se těším! ♥ Ale nejprve ještě ty tři měsíce ve škole.
    …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
    Znám tě už moc dlouho a jsi mi hrozně milá a sympatická a hodňoučká (až je mi úplně blbý psát ti tohle, jak jsi miloučká! 😀 ) ! ♥ Mám tě moc ráda!!! ♥♥♥
    Mám také blog a je to něco, co miluju, a tak by mě nehorázně potěšilo, kdyby ses na můj blog podívala! Moc by mě zajímal tvůj názor!
    Uděláš mi tím největší radost na světě!
    Přeji ti mnoho štěstí, lásky a úspěchů!
    S láskou
    ♥JORIES♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    • 18. April 2017 / 19:34

      Jéééé, strašně moc děkuju za tenhle dlouhej, milej komentář. Moc mě potěšil a nevím, kde mám začít. 😉
      Taky se moc těším na prázdniny a dovolenou, ta škola za to stojí!
      To je tak sladký, vůbec ti to nemusí být blbý, haha. 😉 Určitě se kouknu a napíšu, jsi moc milá! <3

Schreibe einen Kommentar

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert.